Jak jsme slíbili, tak jsme učinili. Je za námi další krásný den plný dobré nálady, setkání a především pohybu. Minulou sobotu se uskutečnil již třetí ročník úspěšné akce Řícmanice – Hipoterapie amputovaných.
Musím hned na úvod poděkovat sluníčku. I tento rok se mu nás zželelo, a i když skoro po celé republice spadlo aspoň pár kapek, my jsme si dopřávali teplo a někteří si i ten svůj nos trochu opálili.
Počasí tedy vyšlo bravurně. Ale nebyl to jen krásný den se sluníčkem, co mě tak pohladil po duši. Především mi udělalo velikou radost, že ač jsme se sešli v menším počtu než loni, všichni účastnici si přijeli zajezdit a všichni, doopravdy všichni i jezdili. Někteří dokonce i několikrát a na různých koních.
A tak si všichni přítomní mohli zkusit, jaký je pohled z koňského hřbetu. A že to není jen taková legrace, ale že se musí zapojit dost svalů, aby se člověk na koni udržel a dokázal se přizpůsobit jeho chodu. A jaký je to hřejivý pocit, když nakonec zase stojíte na zemi a do výšky hledíte na to velké zvíře a můžete si říct – „Já to dokázal“.
Ano, dokázali jste to i tento rok, a já se strašně těším, že si to v září roku 2016 zase společně zopakujeme.
Ještě jednou za Vás děkuji, Vaše Hanka.
ZDROJ: mojeproteza.cz
Napsat komentář